Které bakterie způsobují průjem? Přehled nejčastějších patogenů

Klíčové informace

• Nejčastější bakterie, které vyvolávají akutní průjem, jsou Escherichia coli, Salmonella, Shigella, Campylobacter, Clostridium perfringens a Vibrio cholerae.
• Přenos probíhá převážně po konzumaci kontaminovaných potravin nebo vody.
• Typické příznaky zahrnují vodnatou stolici, křeče, horečku a někdy krev.
• Podkladová terapie je rehydratace; antibiotika jsou nutná jen u vybraných patogenů.
• Vyhledat lékaře je nutné při těžké dehydrataci, krvavém stolici nebo prodloužených příznacích.

Průjem je zrychlené vyprazdňování stolice, často spojované s vodnatým obsahem a křečemi břicha. Bakteriální příčiny představují velkou část akutních případů, zejména v letních měsících a při cestování.

Co jsou bakteriální průjmy?

Bakteriální průjem vzniká, když patogenní bakterie napadnou tenké i tlusté střevo, naruší absorpci vody a způsobí zánět. Tyto mikroorganismy se následně množí a uvolňují toxiny, které poškozují střevní sliznici.

Nejčastější bakterie vyvolávající průjem

Každá z níže uvedených bakterií má specifické charakteristiky, ale všechny mohou vyvolat podobné příznaky.

Escherichia coli (EHEC) je gramnegativní bacilus, který se často vyskytuje v nedostatečně tepelně upraveném hovězím mase a nepasterizovaném mléce. Produkuje toksiny způsobující hemolyticko-uremický syndrom.

Salmonella je rod gramnegativních bacilů, nejčastěji spojovaná s konzumací syrových vajec, drůbeže a kontaminované zeleniny. Může vést k salmonelóze s vysokou horečkou a krvavou stolicí.

Shigella způsobuje shigelózu, přičemž hlavním zdrojem jsou kontaminované potraviny a vodní zdroje. Charakteristickým znakem je často přítomnost krve a hlenů ve stolici.

Campylobacter se šíří především prostřednictvím syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa a nesprávně skladované vody. Infekce často končí po 5-7 dnech, ale může vyvolat Guillain‑Barrého syndrom.

Clostridium perfringens je anaerobní, spórifikující bakterie, která přežívá v teplých a vlhkých podmínkách, např. v horkých polévkách či pečených jídlech, kde se rychle rozmnoží.

Vibrio cholerae je gramnegativní bakterie způsobující choleru, vodou přenosnou nemoc. Přispívá k masivní vodnaté stolici („rýže v vody“) a rychlé dehydrataci.

Yersinia enterocolitica se často nachází v syrovém vepřovém mase a nepasterizovaném mléce. Vyvolává zánětlivé onemocnění střev s horšími příznaky u dětí.

Aeromonas hydrophila je vodní bakterie, která může kontaminovat ryby a mořské plody. Infekce se objevuje při konzumaci špatně uchovaných mořských produktů.

Přenos a rizikové faktory

Bakterie se šíří hlavně po požití kontaminovaných potravin nebo vody. Rizikové situace zahrnují:

• Spotřebu syrového nebo nedostatečně propečeného masa, vejce či mořských plodů.
• Nehmotné nebo nedostatečně vyčištěné povrchy v kuchyni.
• Cestování do oblastí s špatnou hygienou pitné vody.
• Kontakt s infikovanými zvířaty či jejich výkaly.
• Osoby s oslabeným imunitním systémem jsou náchylnější na těžší průběh.

Příznaky a rozpoznání bakteriálního průjmu

Typické projevy zahrnují:

• Vodnatá stolice, často 3-5krát denně.
• Střevní křeče a plynatost.
• Horečka (často >38°C).
• Nevolnost a mírné zvracení.
• Krev nebo hlen ve stolici (často u Shigelly, Salmonely a Campylobacteru).

Pokud se příznaky nezlepší během 48hodin nebo se objeví známky dehydratace (suché ústa, snížený močový výdej, závratě), je třeba jednat rychle.

Léčba a prevence

Primární krok je rehydratace - pít oralní rehydratační roztoky nebo vodu s dostatkem elektrolytů. Vyhýbat se podávání volně prodejných antidiarrheik (např. loperamid) u podezření na infekci, protože mohou prodloužit pobyt bakterií.

Antibiotika jsou indikována pouze u specifických patogenů, např.:

• Shigella - obvykle azithromycin nebo ciprofloxacin.
• Severe Salmonella - ceftriaxon nebo fluoroquinolony.
• EHEC - antibiotika se nedoporučují, mohou zvýšit riziko HUS.

Prevence zahrnuje:

• Pečlivé mytí rukou před jídlem i po kontaktu se zvířaty.
• Plné vaření masa (vnitřní teplota minimálně 70°C).
• Uchovávání potravin při teplotě pod 5°C nebo nad 60°C.
• Pít pouze balenou nebo převařenou vodu v rizikových oblastech.
• Vyhnout se nepasterizovaným mléčným výrobkům.

Srovnávací tabulka bakterií způsobujících průjem

Kdy navštívit lékaře?

U následujících situací je nutné vyhledat odbornou péči:

• Průjem trvá déle než 3dny bez zlepšení.
• Objevila se krev nebo silný hlen ve stolici.
• Vysoká horečka (≥39°C) nebo zánětlivé příznaky.
• Známky těžké dehydratace - suché sliznice, těžký tlak při postavení.
• Osoby s chronickými onemocněními (diabetes, renální selhání) nebo malé děti.

Často kladené otázky