Kolik vydělá průměrný Čech? Skutečná čísla o příjmech v Česku v roce 2026

Průměrný český pracovník vydělává více než 40 tisíc korun měsíčně. Ale to neznamená, že každý. Většina lidí v Česku vydělává mnohem méně - a to je důležité vědět, když se slyší fráze jako „průměrný český příjem“. Čísla, která vyhlašují ministerstva a noviny, často maskují skutečnost, kterou žijí běžní lidé. Když se podíváte na skutečná data, zjistíte, že se jedná o dvě různé reality.

Co vlastně znamená „průměrný příjem“?

Průměrný příjem se počítá jako celkový příjem všech zaměstnaných dělený počtem pracujících. To znamená, že když jeden inženýr v IT vydělá 150 tisíc korun a deset lidí v malých firmách 25 tisíc, průměr bude kolem 40 tisíc. Ale nikdo z těch deseti lidí nevydělá 40 tisíc. To je jako kdyby jste řekli, že průměrná rodina má 2,3 dítě - nikdo nemá třetinu dítěte.

Ve skutečnosti je v Česku v roce 2026 mediánový příjem 32 400 korun měsíčně. Medián je číslo, které dělí všechny příjmy na polovinu - polovina lidí vydělává méně, polovina více. To je mnohem reálnější ukazatel než průměr. A právě medián je ten, který vám říká, co skutečně čeká většinu lidí.

Kdo vydělává více než průměr?

Nejvyšší příjmy mají lidé v sektorech, které se týkají technologií, finance a lékařského specializovaného vzdělání. Vývojáři softwaru v Praze vydělávají průměrně 78 000 korun měsíčně. Lékaři v nemocnicích větších měst se pohybují kolem 70 000 korun. Advokáti a finanční analytici v konzultantských firmách často přesahují 90 000 korun.

Tyto profese tvoří jen 12 % pracujících. Zbytek - tedy 88 % - pracuje v oblastech, kde příjmy jsou pod mediánem. Třeba prodavači, kuchaři, pečovatelé, dopravci, učitelé v základních školách, technici v továrnách. Většina z nich vydělává mezi 22 000 a 30 000 korunami. A to i přes dlouhé pracovní dny, noční směny nebo práci na dálku.

Co se děje mimo hlavní město?

Praha a Brno jsou výjimkou. V ostatních městech a obcích jsou příjmy o 20-30 % nižší. V Ostravě, Plzni nebo Liberci vydělává průměrný zaměstnanec 28 000-31 000 korun. V malých obcích, kde nejsou velké firmy, je časté, že lidé vydělávají jen 20 000-24 000 korun. A to i když pracují plný úvazek.

Ve venkovských oblastech je problém i s přístupem k lepším pracovním příležitostem. Mnoho lidí musí cestovat 50-70 km do města, aby získali lepší plat. A to i přes to, že mají stejnou kvalifikaci jako ti, kteří žijí v centru.

Co říkají statistiky o platu za práci?

Statistický úřad České republiky (ČSÚ) publikoval v prosinci 2025 data o příjmech za rok 2024. Výsledky jsou jasné:

• Průměrný hrubý měsíční příjem: 40 200 korun
• Mediánový hrubý měsíční příjem: 32 400 korun
• Nejnižší 10 % příjmů: pod 18 500 korun
• Nejvyšší 10 % příjmů: nad 75 000 korun
• Průměrná mzda v zdravotnictví: 38 900 korun
• Průměrná mzda v obchodě: 26 100 korun
• Průměrná mzda v zemědělství: 24 300 korun

Tato čísla nezahrnují příjmy z vlastní činnosti, důchodů nebo sociálních dávek. Pokud byste je přidali, medián by klesl ještě o 3-5 %.

Proč je rozdíl mezi průměrem a mediánem tak velký?

Rozdíl je důsledkem nerovnosti. V Česku je menšina lidí, která vydělává velmi hodně - a to výrazně zvyšuje průměr. Většina lidí však žije v prostředí, kde platy jsou stabilní, ale nízké. Není to problém jen v Česku. Většina zemí EU má podobnou situaci. Ale v Česku je to zhoršováno tím, že se nezvyšují platy v malých firmách a ve veřejné správě.

Od roku 2020 se minimální mzda zvýšila o 62 %, ale průměrný plat jen o 38 %. To znamená, že ta nejnižší část příjmů se zlepšila, ale ti, kteří jsou uprostřed, nezískali příliš. Vývojáři, manažeři a lékaři vydělávají dnes o 50-80 % více než před deseti lety. Učitelé, pečovatelé a zaměstnanci obchodů vydělávají jen o 20-30 % více.

Co to znamená pro každodenní život?

Když vyděláte 32 000 korun měsíčně, vaše čistá mzda je okolo 24 000 korun. Po zaplacení nájemného (10 000-14 000), elektřiny, jídla, dopravy a pojištění vám zbývá 8 000-10 000 korun. To nestačí na nákup auta, na dovolenou, na vysoké školy pro děti, ani na zálohu na starobní důchod. Mnoho lidí si musí půjčit, aby si mohli koupit byt nebo opravit auto.

Na druhé straně, kdo vydělává 60 000 a více, má možnost šetřit, investovat, cestovat, mít vlastní byt bez hypotéky. To je rozdíl mezi bezpečností a stálejším stresem.

Co se může změnit?

Některé změny už probíhají. V roce 2026 se začíná zavádět nový systém odměňování ve veřejné správě. Učitelé, zdravotní sestry a pečovatelé dostanou zvýšení o 8-12 %, ale jen v některých krajích. Většina z nich však stále vydělává méně než průměrný zaměstnanec v obchodě.

Práce v IT a technologiích se stále rozšiřuje. Mnoho lidí z venkova se učí programování online a přesouvá se do vzdálené práce. To je jedna z mála cest, jak se dostat z nízkých příjmů. Ale potřebujete počítač, rychlé internetové připojení a čas na učení - a to nemají všichni.

Co byste měli vědět, pokud se ptáte: „Kolik vydělávám?“

Nezaměňujte průměr s realitou. Pokud vyděláváte 30 000 korun, nejste chudý. Jste většina. A pokud vyděláváte 50 000 a více, jste v menšině, která má více možností. Nejde o to, jestli jste „průměrní“. Jde o to, jestli máte dost na život, který vám dává klid.

Průměrný český příjem není ukazatel vaší hodnoty. Je to statistický nástroj. Vaše hodnota je v tom, co děláte, jak pracujete a jak se snažíte vylepšit svůj život - i když to znamená jen o 2 000 korun více měsíčně.