Jaké povolání nejméně vydělává v Česku v roce 2026?

Nejvíce lidí si představuje, že nejnižší mzdy jsou u práce, kterou dělají lidé na stavbách, v restauracích nebo jako čistící síly. Ale pravda je jiná. V Česku v roce 2026 nejmenší příjmy mají lidé, kteří pracují v bakteriologii - konkrétně ti, kteří pracují v laboratořích ve veřejných nemocnicích, v malých regionálních laboratořích nebo v akademických ústavech bez externího financování.

Proč právě bakteriologové?

Bakteriologové nejsou lidé, kteří pracují v laboratořích s mikroskopy a bílými pláštěma jako ve filmu. Jsou to lidé, kteří každý den analyzují vzorky krve, moči, stolice nebo hlenů, aby zjistili, jaké bakterie způsobily infekci. Jejich práce je klíčová pro léčbu pacientů, ale jejich mzda to nijak neodráží.

Většina z nich pracuje ve veřejných nemocnicích, kde platí podle státního systému platů. Pro bakteriologa s pěti lety zkušeností a vysokoškolským vzděláním je průměrná mzda mezi 28 000 a 33 000 Kč hrubého. To je méně než u učitelů základních škol, kterým platí kolem 35 000 Kč, a mnohem méně než u techniků, kteří pracují na stejných zařízeních, ale v soukromých laboratořích.

Proč to tak je? Protože veřejné zdravotnictví nemá dostatek financí na zvýšení mezd v laboratorních odděleních. Většina peněz jde na léky, vybavení, lékaře a sestry. Laboratoře jsou považovány za „podpůrnou službu“, i když bez nich by se nemohlo léčit ani jedno onemocnění.

Kdo je bakteriolog?

Bakteriolog je lékařský laborant s vysokoškolským vzděláním v oboru mikrobiologie. Někteří mají i titul MUDr., ale většina pracuje jako laborant. Jejich práce vypadá takto:

• Pracují 8-10 hodin denně v laboratoři s vysokým rizikem nákazy
• Analýzují stovky vzorků za den - od zápalu plic po infekce poševního traktu
• Pracují i o víkendech a v noci, když se objeví nouzové případy
• Musí být přesní - jedna chyba může vést k špatné léčbě a i smrti pacienta
• Mají velmi málo možností k postupu - většina z nich zůstane v téže pozici celý život

Ve srovnání s jinými laboratorními pracovníky - třeba s biochemiky nebo hematology - mají bakteriologové nejvyšší pracovní zátěž a nejnižší plat. Biochemik, který měří hladinu cukru nebo cholesterolu, může vydělat 40 000 Kč a více, protože jeho práce je častěji vyhodnocována jako „klinicky klíčová“.

Porovnání s jinými „neviditelnými“ povoláními

Když se podíváte na seznam nejnižších mezd v Česku, najdete tam i další povolání, která jsou důležitá, ale podceňovaná:

Co je zde důležité? Číšníci a úklidové síly vydělávají méně než bakteriologové, ale mají větší možnost změnit zaměstnání. Bakteriolog v nemocnici nemá žádnou alternativu - pokud nechce odejít z medicíny úplně, musí zůstat. A to i přes to, že jeho práce záchrání životy.

Co se děje v ostatních zemích?

V Německu nebo Švédsku mají laboratorní mikrobiologové průměrnou mzdu kolem 4 500 EUR. V USA je to 65 000 dolarů ročně. V Česku to je 28 000 Kč měsíčně. Proč?

Protože zde neexistuje systém, který by hodnotil práci v laboratořích podle jejího vlivu na zdraví veřejnosti. V zahraničí se tato práce považuje za kritickou - stejně jako lékařská. V Česku se považuje za „technickou podporu“.

Veřejné nemocnice v Česku nemají dostatek peněz na rekrutaci. Mnoho bakteriologů odchází do soukromého sektoru, kde platí 40 000 Kč a více. To znamená, že veřejné nemocnice zůstávají bez zkušených pracovníků - a to v době, kdy se zvyšuje počet rezistentních bakterií, jako je MRSA nebo ESBL.

Co to znamená pro pacienty?

Když laboratoř nemá dostatek pracovníků, zpracování vzorků trvá déle. Místo 24 hodin to může trvat 48 nebo 72 hodin. To znamená, že pacient dostane špatnou léčbu - nebo žádnou - dříve, než by měl. To může vést k horšímu průběhu onemocnění, delšímu pobytu v nemocnici, nebo dokonce k úmrtí.

Ve výzkumu z roku 2025, který provedl Ústav pro zdravotnickou politiku, se zjistilo, že každý třetí případ závažné bakteriální infekce byl léčen špatně, protože laboratoř nevěděla, jaká bakterie je přítomna. A to proto, že nebyl k dispozici kvalifikovaný bakteriolog.

Je to nějak řešeno?

Ne. Vláda v roce 2025 zvýšila platy lékařům a sestřám, ale laboratoře zůstaly bez změny. Některé nemocnice se snaží najít řešení - například přesunout některé analýzy do soukromých laboratoří. To ale znamená, že pacienti platí za vlastní analýzy, což není spravedlivé.

Neexistuje žádná kampaně, která by upozorňovala veřejnost na to, že za tím, co se říká „ranní krevní test“, stojí člověk, který vydělává méně než učitel na základce. A přitom jeho práce je nezbytná.

Co by se mělo změnit?

Největší problém je, že se práce v bakteriologii nevyhodnocuje podle jejího významu, ale podle toho, kolik peněz má nemocnice v rozpočtu. To je špatně.

Řešení by mohlo být:

• Zavedení nového platového systému pro laboratorní pracovníky, podobného jako u lékařů
• Zvýšení rozpočtu pro laboratoře na úrovni 10-15 % v následujících 5 letech
• Vytvoření systému odměňování za kvalitu a rychlost analýz
• Zavedení bonusů za noční směny a práci v nouzových případech

Bez těchto změn bude situace pouze horší. V roce 2028 se očekává, že 40 % bakteriologů v veřejném zdravotnictví odejde. A pak už nebude kdo analyzovat vzorky.

Závěr

Bakteriologie není povolání, které se může přehlížet. Je to základ moderní medicíny. Když se někdo dostane do nemocnice s horečkou, nejde tam, aby ho „přijal lékař“. Jde tam, aby ho „zjistil laborant“. A ten vydělává méně než číšník.

Je to nespravedlivé. A tohle by mělo změnit nejen politici, ale i každý z nás - když budeme mluvit o zdravotnictví, neměli bychom mluvit jen o lékařích a sestřách. Měli bychom mluvit i o těch, kteří stojí za mikroskopy a petriho miskami. Protože bez nich neexistuje žádná léčba.