Jak se dělí infekční onemocnění podle příčiny a způsobu přenosu

Infekční onemocnění nejsou náhodné náhody. Každé z nich má svou příčinu, svůj cestovní plán a svůj způsob, jak se dostane do těla. Když se někdo nachlazený dotkne dveřního kliky, nebo když dítě v dětském sadu kašle a druhé dítě se nakazí - nejde o náhodu. Jde o přesně fungující systém, který lékaři a mikrobiologové rozdělují podle toho, co příčinu způsobuje a jak se šíří. A toto rozdělení je základ, na kterém stojí celá léčba, prevence i epidemiologické opatření.

Podle příčiny: kdo je vinný?

Infekční onemocnění dělíme podle toho, jaký mikroorganismus je původcem. Nejčastější skupiny jsou bakterie, viry, plísně, paraziti a priony. Každý z nich se liší nejen v podobě, ale i v tom, jak se léčí a jak se zastaví.

• Bakterie - jsou jednobuněčné organismy, které mohou žít samostatně. Některé jsou pro nás užitečné, jiné způsobují nemoci. Příklady: streptokoky (angína), tuberkulóza (Mycobacterium tuberculosis), cholera, kýška. Léčí se antibiotiky, ale jen některé - ne každé antibiotikum pomůže na každou bakterii.
• Viry - nejsou živé buňky, ale malé částice, které potřebují buňku hostitele, aby se mohly rozmnožovat. Nejznámější: chřipka, COVID-19, hepatitida, HIV, spalničky. Antibiotika na ně úplně nepomáhají. Léčba je často podpůrná, někdy pomáhají antivirotika, ale ne vždy.
• Plísně (houbičky) - způsobují infekce především u lidí s oslabenou imunitou. Příklady: kandidóza (např. kandidóza úst nebo pohlavních orgánů), aspergilóza plic. Léčí se antifungálními léky, které se liší od antibiotik.
• Paraziti - jsou větší, často vícebuněčné organismy. Zahrnují hlemýžďe, červy, klíšťata, plazmy. Příklady: malárie (způsobená plazmodiem), šistosomóza, lišejník. Léčba vyžaduje speciální léky - antiparazitika - a často i změnu chování (např. používání moskytiér).
• Priony - jsou špatně složené bílkoviny, které způsobují vážné onemocnění mozku, jako je vřešťová encefalopatie („bůvská choroba“). Tyto nemoci jsou vzácné, ale nevyléčitelné.

Toto rozdělení je klíčové, protože lék na bakterii nezabije vir, a lék na vir nezabije parazita. Když si lékař nezjistí, co je příčinou, může pacientovi podat špatný lék - a to způsobí nejen neúčinnou léčbu, ale i vývoj odolnosti.

Podle způsobu přenosu: jak se infekce šíří?

Příčina je jedna věc, přenos je druhá. I stejný virus se může šířit různě - a to ovlivňuje, jak se mu bránit.

• Kontaktní přenos - přímo z člověka na člověka. Dotek, polibek, pohlavní styk. Například herpes, HPV, nebo některé bakterie způsobující kožní infekce. Tady pomáhá časté mytí rukou a vyhýbání se kontaktu při nemoci.
• Vzdušná cesta - infekce se šíří kapénkami nebo aerosoly, které se vznášejí ve vzduchu. Kašel, kýchání, hovor. Chřipka, COVID-19, tuberkulóza, spalničky - všechny se šíří takto. Masky, větrání místností a očkování jsou nejúčinnější obrany.
• Střevní cesta - infekce se dostávají do těla skrze jídlo nebo vodu. Cholera, kýška, hepatitida A, salmonelóza. Zde je klíčové čisté pitné vodě, pečlivé mytí potravin a výborná hygiena při přípravě jídel.
• Krevní cesta - infekce se přenášejí přes krev. Například HIV, hepatitida B a C, některé formy malárie. Nebezpečí je v nesprávném používání jehel, nechráněném pohlavním styku nebo při přenosu krve.
• Vehtová cesta - přenos prostřednictvím hmyzu nebo jiných živočichů. Malaria se přenáší komáry, klíšťata přenášejí Lymeovu chorobu, štěkavé hmyzy mohou přenášet žloutenku. Ochrana: odstraňování vodních kaluží, používání repelentů, ošetření domácích zvířat.
• Vertikální přenos - z matky na plod. HIV, syfilis, toxoplazmóza, chřipka, nebo CMV se mohou přenést během těhotenství, porodu nebo kojení. Tady je důležitá prevence u těhotných žen - skríning, očkování a léčba před porodem.

Toto rozdělení nejen pomáhá lékařům, ale i veřejnosti. Když víte, že infekce se šíří vzduchem, nebudete se bát, když se někdo dotkne dveřní kliky - ale budete se vyhýbat zatímčeným místnostem. Když víte, že se šíří potravou, budete dávat pozor na kvalitu jídla a vody.

Podle závažnosti a rychlosti vývoje

Nemoci se dělí i podle toho, jak rychle se vyvíjejí a jak vážné jsou.

• Akutní infekce - přicházejí náhle, trvají krátce (dny nebo týdny). Například chřipka, angína, kýška. Většina lidí se z nich uzdraví, ale někdy mohou vést k vážným komplikacím.
• Chronické infekce - trvají měsíce, roky nebo celý život. Vírusy jako HIV nebo hepatitida B mohou zůstat v těle i bez příznaků, ale postupně poškozují orgány. Tady je důležitá pravidelná kontrola a dlouhodobá léčba.
• Latentní infekce - patogen je v těle, ale neaktivní. Například herpesvirus po prvním nakažení zůstává v nervových buňkách a může se znovu aktivovat při stresu nebo oslabení imunity. Vznikají pak recidivy - např. opakující se vředy na rtech.

Chronicita a latentnost jsou důvody, proč některé infekce zůstávají v populaci i po desetiletích. Ne každý, kdo je nositelem, je nemocný - ale může přenášet infekci dál.

Podle epidemiologického významu

Infekce se dělí i podle toho, jak se šíří v populaci.

• Spontánní (endemické) - vyskytují se pravidelně v určité oblasti. Například chřipka v zimě nebo malárie v tropických zemích. Jsou součástí každodenního rizika.
• Epizootické (epidemie) - náhlý nárůst počtu případů v určité oblasti. Například chřipková epidemie v roce 2018 nebo COVID-19 v roce 2020.
• Pandemie - globální šíření. Pandemie COVID-19 byla poslední velká. Znamená to, že nemoc překročila hranice států a ovlivnila téměř všechny kontinenty najednou.

Toto rozdělení je klíčové pro zdravotnické systémy. Když víme, že jde o endemickou nemoc, připravíme se na ní každoročně. Když jde o epidemii, zavádíme nouzová opatření. Když je to pandemie, musíme přehodnotit celý systém - od výroby léků po dopravu očkovacích látek.

Proč to všechno vůbec dělíme?

Není to jen akademická hra. Když víte, že někdo má infekci přenášenou vzduchem, můžete se rozhodnout, zda jít do kina nebo zůstat doma. Když víte, že se infekce přenáší potravou, nebudete jíst syrové vejce. Když víte, že je to chronická infekce, nebudete přehlížet pravidelné kontroly.

Právě díky tomuto systému můžeme léčit lépe, lépe se chránit a lépe plánovat, co se stane, když se infekce začne šířit. Když se v roce 2023 objevila nová varianta chřipky, vědci nečekali, co se stane. Věděli, jak se šíří - vzduchem - a jak se léčí - podpůrně, s očkováním. To jim dalo čas, aby připravili nové očkovací látky a upravili doporučení.

Infekční onemocnění nejsou jen „nemoci“. Jsou to přesně definované biologické procesy, které se řídí pravidly. A když tyto pravidla znáte, přestanete být pasivním obětí náhody. Stáváte se aktivním účastníkem svého zdraví - a zdraví těch kolem vás.